Novinky
Přátelé a vodáci, do Mrliny pod Bučicí opět napadaly stromy a proto bude zapotřebí vyrazit s pilami a přpadně i technikou.
V sobotu 6.října 2018, sraz v 9.00 u Bučického Mlýna
Zamykání Mrliny bude den poté tj. 7. října 2018.
Stav koryta dne 9. září 2018
viz foto
po rozkliknutí každého obrázku se objeví popis - komentář
více..

První dvě sady podrobné fotodkumentace z Odemykání Mrliny 2018


více..
Tradiční akce pro vodáky, cyklisty a pěší turisty "Zamykání Mrliny" proběhne v neděli 8.10.2017 na trase Bučický mlýn - Rožďalovice - Křinec - Nymburk. Podrobnosti později trasa a časy jako obvykle.

Lodě objednávejte v půjčovně lodí Dronte nebo na tel. 602 825 869) více..
Děkujeme všem za účast.
více..
INSTRUKCE PRO 15. 4. 2018. Prosíme vodáky, aby svá auta nechali pokud možno doma, využili možnost jízdy autobusem a předešli dopravním problémům na úzké příjezdové cestě a při parkování. Pokud přesto pojedete autem bude zapotřebí rychle vystoupit a vyložit lodě u startu a auta nechat odvézt anebo přeparkovat dle pokynu pořadatelů.


více..

Zobrazit všechny novinky
Hledáme spolupracovníky

LABSKÁ STEZKA o.s. HLEDÁ SPOLUPRACOVNÍKY

z Polabí, z krajských měst na Labi, z Nymburska nebo odkudkoliv
náplň práce: práce s mapami, PC, grafika, organizační práce, administrativa, web, pořadatelství, jednání s partnery apod.

INFORMACE NA 777 55 66 90, nebo email: info@labskastezka.cz





.
Projekt Greenway Mrlina : Stezka Greenway Mrlina v souběhu s řekou Mrlinou (po hrázích anebo mimo ně) spojí Nymburk a Jičín. Jsme ve stadiu vyhledávání možností vedení bezpečných tras pro pěší a hlavně cyklisty k prameni Mrliny ale nyní hlavně z Kopidlna do Jičína.

Odemykání prázdnin 2007

Tento puťák jsem pojal jako jubilejní a moje myšlenka kam vyrazit mě směřovala k tomu, že by nebylo špatné jít tam, kde jsme před deseti lety začínali. A to k prameni řeky Mrliny. Z řad organizátorů vyšla ještě jedna varianta, kterou bylo putování podél řeky Berounky. Při hlasování těsným výsledkem zvítězila Mrlina a tím také začalo organizování a příprava dalšího ročníku odemykání prázdnin..

Den „D“ byl stanoven na středu 4.července a sraz byl netradičně na hřišti místní TJ v 9:00 hod. I když předpověď počasí nic hezkého nevěštila, přesto se sešel poměrně slušný počet dětí, a to 23. Kolem desáté jsme vyrazili na první trasu, která vedla do Křince, dále podél kolejí přes Nové Zámky do Rožďalovic a nábližkou přes les na Bučický mlýn. Zde jsme měli zamluvený oběd, po kterém jsme si prohlédli místní usedlost a vyrazili směrem k Pilskému rybníku, kde nám naše technická skupina rozbila první tábor.Když shrnu celý den,tak déšť se nám vždy na poslední chvíli vyhnul a nebo zrovna pršelo v místech, kde byla možnost úkrytu. Celkem jsme ušli 16,5 kilometru a nikdo zatím nepociťoval únavu, ani malý Cépa – náš nejmladší účastník. V noci jsme ještě netradičně hned první den udělali bojovku a já se mohu pochlubit, že jsem tentokrát nezaspal.

Zbytek noci slušně propršel, ale ráno bylo naštěstí klidné a tak po vydatné snídani přišel na řadu odchod z Piláku směr skautský tábor u Netolic, který byl vzdálen zhruba 16 km. A aby cesta nebyla nudná, vzali jsme to přes obec Dětenice, kde všichni s radostí uvítali, že nejdeme na prohlídku zámku, nýbrž na exkurzi do dětenického pivovaru. Dále vedla cesta přes usedlost Milkovice. Zde nám náš proviantní a technický team zřídil polní kuchyni a osmažil k obědu sekanou alá puťákovský hamburgr. Odtud technická skupina vyrazila do skautského tábora stavět stany a my si to namířili na Staré Hrady, kde na nás čekalo další kulturní vyžití. Tentokrát to byl gotický hrad ze 14. století, přestavěný v roce 1573 na renesanční zámek . Po prohlídce jsme si dali v místní hospůdce jedno pivko a třiadvacet nanuků a pomalu vyrazili k cíli tohoto dne. Bohužel v tu chvíli jsme se dozvěděli, že ve skautském táboře je natolik mokro, že tam nejde zajet a ani stavět stany a musíme dojít až do Příchvoje, kde jsme pro tento případ měli se starostou Markvartic a zároveň místních dobrovolných hasičů, vyjednán plácek na dětském hřišti, přímo za zbrojnicí. Cesta sice byla o nějaké 4 km delší, ale jistota suchého noclehu a zapůjčeného sociálního zařízení to vyrovnávala. V Příchvoji to nakonec dělalo pouhých 19 kilometrů. Malý Cépa byl v pohodě, velkej si mazal nohy alpou. Večer byl poklidný, na ohni se grilovala kuřátka a děti hrály různé hry a luštily kvízy, které jim vymýšleli hlavně Michal s Karolínou. V noci opět poměrně slušně pršelo, což nás vedlo k velkému zamyšlení a po jednohlasné domluvě jsme se rozhodli, že stany již nebudeme balit, jelikož byly natolik mokré, obzvláště ten vojenský, že další manipulací by již natolik slabá impregnace nefungovala vůbec. Plán třetího dne byl objevit pramen Mrliny a dát k němu novou destičku s citátem, „Zde pramení řeka Mrlina, děti vesteckých spolků, 6.7.2007“, a dále pokračovat až do Sobotky na zámek Humprecht s noclehem ve Střehomi. To vše padlo a jelikož jsme stanovali 200 metrů od pramene, trochu jsme zaimprovizovali a udělali desetikilometrový okruh okrajem Českého ráje.Prošli jsme obcemi Samšina, Všeliby, Betlem a Drštěkryje, kde byly krásné zbrojnice, dobili vrch Dubolka, který je vlastně vyhaslou sopkou a zezadu se vrátili do Příchvoje a jakoby náhodou narazili na pramen Mrliny.Ti velcí nám to sice nesežrali, ale ti malí trochu ano, ale když zjistili, že tábor je vzdálen pouhých 200 metrů , nadávali jako ti velcí.

Na poslední noc nám Aleš přivezl autem sklobetonářů na návštěvu našeho starostu obce, kterého vyměnil za mládežníky, kteří chodili do tanečních, aby stihli prodlouženou a nepřišli tak ani o puťák a ani o taneční. Ráno před odchodem na vlak nám je zas Aleš přivezl zpět.Na vlak jsme se vydali do Dolního Bousova, což bylo asi 8 kilometrů a vlakem nejeli do Křince, jak bylo v plánu, ale pouze do Oskořínka a Vestec jsme vzali útokem ze strany, ze které nás vůbec nikdo nečekal.

Ukončení a vyhodnocení bylo opět na hřišti, kde jsme natěšeným maminkám, tatínkům, babičkám, dědečkům a dalším příbuzným, jejich ratolesti odevzdali v pořádku.Sice trochu unavené, ale myslím, že spokojené, i přes to, že tentokrát žádná koupačka nebyla a sluníčka si taky moc neužily.Zato našlapali poctivých 60 kiláků. Tento ročník byl poměrně náročný v důsledku nepříznivého počasí, ale také i probíhavším tanečním a jsem rád, že se zvládnul v pohodě a to díky nejen přímo zúčastněných dospělých, ale i ostatních, kteří sebemenší špetkou pomohli ze zálohy.A v neposlední řadě musím poděkovat za finanční či materiální pomoc našim podnikatelům, spolkům a obecnímu úřadu, bez kterých by se tyto putovní tábory těžko uskutečňovaly.

Aby jste si udělali malý obrázek, co to obnáší, tak vám nyní přečtu rozpočet tohoto puťáku:

zpracoval : Luboš Barták